Rozložení kuchyně

Jestliže zařizujeme již existující byt, rozložení kuchyně je většinou dané. Určují ho parametry místnosti jako délka stěn, výklenky nebo rozmístění oken a dveří. Podle toho se potom rozhodujeme, jak bude kuchyně tvarově vypadat. Máme na výběr několik možností:

  • Kuchyně do L – nejběžnější typ rozložení kuchyně, který je také velmi pohodlný pro plynulou přípravu jídla. V kuchyni do L na sebe při správném zařízení linky všechny zóny výborně navazují.
  • Kuchyně do U – tahle možnost vyžaduje hodně prostoru, do malé kuchyně se nehodí. Její největší výhodou je, že většinou skrývá velký objem úložných prostorů.
  • Kuchyně do G – méně obvyklá varianta kuchyně do U, kde prostor ještě člení jeden z komponentů vyčnívající z boku, většinou jde o barový pult nebo pracovní desku.
  • Jednořadá kuchyně – Řešení pro malé kuchyňské kouty nebo pro ty, kdo doma nevaří příliš často.
  • Dvouřadá kuchyně – u menších kuchyní vytváří tohle řešení z místnosti miniaturní tunel. Pro alespoň trochu pohodlný pohyb je třeba zde mít mezi oběma stranami mezeru velkou minimálně 120 cm. Jinak se zde jen těžko vyhnou dvě osoby a každé otevření skříňky zmenšuje už tak velmi omezený prostor
  • Kuchyně s ostrůvkem – ne každý z nás by na pustém ostrově přežil a ne pro každou funkci se ostrůvek hodí. Například takový dřez může skrývat určitá nebezpečí. Přečtěte si o tom více v článku Výhody a nevýhody kuchyňského ostrůvku

Tip!

Vyřešit nedostatek místa můžeme také pomocí vestavného patra tohle řešení používané především pro odpočinkové prostory se stále častěji prosazuje i v kuchyních jako prostor pro ukládání méně používaných předmětů. V případě vyšších stropů je možné z něj udělat třeba jídelnu!

Kuchyňské zóny

Většina hospodyněk má taneční kurzy už za sebou a nehodlá se v kuchyni utancovat k smrti. Proto existuje systém návaznosti tzv. kuchyňských zón. Podle něj je rozložení kuchyně logicky uspořádán tak, aby na sebe navazovaly sektory uskladnění zásob, skladování nádobí a nástrojů, sektor mytí, pracovní plocha a spotřebiče potřebné pro finální úpravu.

Jinými slovy, pravákům se nejlépe postupuje, když z leva doprava (u leváků opačně) postupně projdou kuchyní tak, že vyndají mrkev z lednice nebo ze spíže udělají krok a vezmou si prkénko, nůž a škrabku, dalším krokem se dostanou ke dřezu, kde zeleninu omyjí, s dalším kročejem se dostanou na pracovní plochu, kde mrkev nakrájejí, vezmou si kastrol a nakonec se z karotky stane dušená mrkev nebo hovězí na mrkvi, pokud mezitím dotyčný kuchař podobné úkony vykonává i s kusem krávy. Pokusy o jiné uspořádání místa pro přípravu jídla většinou končí fiaskem.

O tom, jak správně rozvrhnout zóny v kuchyni, se dočtete například v článku Plánování a ergonomie kuchyně